Užívání erbů městy a obcemi v českých zemích je častější až ve 14., resp. 15. století. Lze říci, že v případě Újezdů je užití znamení nynějšího Dolního Újezda starší a vztahuje se svou symbolikou tedy nikoli chronologicky - k premonstrátskému klášteru, resp. k litomyšlskému biskupství. Užívání erbu obcí Horní Újezd je patrně mladší. V obou případech je máme doloženo až z doby nedávné, tj. z užití na razítcích obou obcí. Josef Páta ve své práci "O našich obecních pečetích " (viz Od Trstenické stezky, roč. XX., č. 2 - 3, str. 23) popisuje erbovní znamení - na základě znalosti obecní pečeti - tak, že uvádí v pečetním poli na pařezu sedícího sedláka, živě vykládajícího, snad nějakého mudrlanta, resp. písmáka ? Hovoří dále, že až doba nová udělala z vykladače na pařezu rozsévače. Erbovní figurou je tedy "sedící rozsévač!?".
Státní okresní archiv doporučil, že není nutné tvořit znak zcela nově a lze pro jeho základ použít otisk razítka a pečeti, která se v minulosti již užívala. Obec v r. 1998 požádala firmu Velebný Fam Ústí nad Orlicí o vypracování návrhů obou obecních symbolik. Avšak ani jeden návrh komise složená z občanů a zastupitelstva obce neschválila. (obrácení postavy rozsévače jinak než bylo na pečeti a ani návrh praporu neodpovídal provedením našim představám).
Proto byla 17. 7. 2000 oslovena jiná firma - Finish Pardubice prostřednictvím p. Josefa Flídra, který se podstatnou měrou podílel na přípravě a zajišťování vypracování nového návrhu. Firma Finish během jednoho měsíce vypracovala nový návrh znaku. Konečnou podobu praporu navrhli p. J. Flídr a Fr. Mokrejš, firma upřesnila pouze jeho barevné provedení tak, aby bylo v souladu s požadavky heraldiků. Tyto návrhy zastupitelstvo a komise občanů již schválila a konečně jsme mohli 6. 9. 2000 podat žádost ke schválení do Parlamentu ČR. Zde nás v této věci zastupoval heraldik Dr. Kučera z Prahy, který prosadil náš návrh, i když nebyl v souladu s nyní užívanými heraldickými pravidly.
22. 11. 2000 podvýbor pro heraldiku a vexiologii žádost schválil a následně 22. 1. 2001 vydal předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus rozhodnutí o udělení obecní symboliky Hornímu Újezdu. 14. února téhož roku převzali rozhodnutí z Klausových rukou hornoújezdský starosta F. Mokrejš a předseda kulturní komise V. Severa.
Slavnostní provedení znaku a praporu obce zhotovila firma Velebný Fam Ústí nad Orlicí, přičemž celkové finanční náklady na vyhotovení obecní symboliky činili 32 800 Kč. Slavnostní svěcení obecního praporu se uskutečnilo 29. června 2002 při příležitosti čtvrtého setkání rodáků a občanů Horního Újezda na prostranství u kaple na Krásňovsi. Pamětní stuhy k žerdi praporu připevnili: světící P. František Beneš, SDB, starosta obce František Mokrejš, kmotři praporu Jan Boštík st., Josef Flídr, kmotra praporu Marie Kučerová a za hasiče Ladislav Chadima st. Praporečník Jan Boštík poté provedl první vztyčení praporu obce.